IMG_1299.jpg

OBJEVOVÁNÍ BARMANSKÉHO UMĚNÍ

Svým způsobem si myslím, že se můj zájem o posouvání hranic barmanství poprvé projevil v době, kdy jsem se pustil do kouzlení. Bylo mi tehdy něco přes dvacet.

Rád si hraju s vjemy a baví mě sledovat úžas hostů, když si uvědomí, že něco není tak, jak se původně zdálo. A přesně to jsem chtěl přenést do své práce.

Když jsem v roce 2007 otevřel Lounge Bohemia, mnozí si mysleli, že jsem blázen, protože jsem bar vybudoval ve sklepě a bez jakéhokoliv označení z ulice, přístupný byl pouze po domluvě (což tehdy bylo pro bary netypické) a zavedl jsem „no suit policy “, na jejímž základě dovnitř nemohl vstoupit nikdo v obleku.

Podobně jako u kouzelnického triku, jenž se spoléhá na různé podněty ovlivňující způsob, jakým určité věci vnímáme, jsem se snažil docílit toho, aby jednotlivé prvky baru přispěly k zážitku, který měl být intimní a zároveň divadelní.

Výraz „Bohemia“ v názvu baru neodkazuje pouze na region České republiky, z nějž pocházím, ale i na nekonvenční povahu mého barmanství. Naštěstí se zdá, že nejsem jediný se zálibou v avantgardních koktejlech. Záhy po otevření byl Lounge Bohemia zařazen mezi The World’s 50 Best Bars a silnou pozici si drží dodnes.

V roce 2008 jsem začal trénovat molekulární techniky a oblíbil jsem si způsob, jakým dokážou přispět k vytváření silně vizuálních a efektních koktejlových zážitků. Pracuji se zrakem, vůní, texturou a chutí, abych vytvořil koktejly, které představují malá multisenzorická dobrodružství. 

Od probublávajících sopečných koktejlů až po kokony z cukrové vaty, jež se v drinku přemění na motýly – vždy se snažím do své práce promítnout smysl pro humor a prvek překvapení a jejich prostřednictvím rozkrývat bARTendINg, tedy umění obsažené v barmanství.

V průběhu let jsem měl to potěšení vytvářet kreativní koktejly a pohlcující zážitky pro významné značky, jako jsou Selfridges, Rolls Royce, Alexander McQueen a Van Cleef & Arpels, a spolupracovat s nejlepšími restauracemi světa a uznávanými šéfkuchaři, mezi nimiž byli například Nuno Mendes, Olia Hercules, Tomáš Levý nebo Přemek Forejt.

Ačkoliv je už 25 let mým domovem Londýn, mám to štěstí, že jsem po celou tu dobu mohl pokračovat v práci i v České republice, a to včetně otevření pop-up baru v Praze v roce 2015 (který zůstal v provozu o rok déle, než bylo původně plánováno!). V roce 2019 se mi navíc dostalo té cti stát se držitelem Stříbrné medaile Jana Masaryka, jež mi byla udělena za dlouhodobý přínos k rozvoji vztahů mezi Českou republikou a Spojeným královstvím.